Hubbleův teleskop je jedním z nejúžasnějších lidských výtvorů, jedná se v podstatě o vesmírný dalekohled, který byl vynesen na oběžnou dráhu kolem Země v roce 1990 americkým raketoplánem Discovery. Původní výška byla 600 km, dnes obíhá Hubble, jak se mu zkráceně říká, Zemi ve výšce od 500 do 600 km a jeden oblet naší planety trvá 97 minut.
Jeho posláním je pořizovat ve vesmíru snímky neovlivněné zemskou atmosférou a předávat je vědcům na Zemi. Snímky vesmírných těles jsou tak neobyčejně ostré a naprosto zřetelné. Za uplynulé období pořídil Hubbleův teleskop celou řadu unikátních záběrů. Máme tak k dispozici snímky objektů, které jsou relativně blízko Země. Například se jedná o planety ve Sluneční soustavě, ale také záběry vesmíru vzdáleného až nepředstavitelných 13 miliard světelných let. Po celou dobu 25 let byly k teleskopu vysílány pravidelné lety za účelem provádění jeho servisu. Nejedná se o žádný malý stroj, ale o 11 tunový kolos, který je dlouhý 15,9 metru.
Historie teleskopu
O vesmírném dalekohledu se uvažovalo již od konce druhé světové války. Hlavním lákadlem bylo pořizování kvalitních a ostrých snímků, jelikož výhled z teleskopu by nebyl deformován vrstvou atmosféry obklopující zemi. Kromě viditelného světla by vesmírný dalekohled mohl využívat také infračervené a ultrafialové záření, které je zemskou atmosférou pohlcováno.
Po mnohaletém úsilí a získávání peněz na sestavení vesmírného dalekohledu, se to podařilo až v polovině 80. let 20. století. Název mu byl dán po astronomovi Edwinu Hubbleovi, který na počátku minulého století razil teorii, že vesmír existuje i za hranicí naší galaxie, což pak „jeho“ teleskop prokázal.
Sen astronomů tak byl realizován v r. 1990, ovšem první dojmy byly zklamáním, neboť selhalo jedno z klíčových zrcadel. Ikdyž byly snímky mnohem ostřejší, než všechny dosavadní, nebyl efekt takový, jak se předpokládalo. Teprve na základě úspěšné opravy posádkou, která byla za tímto účelem vyslána k teleskopu v r. 1993, je Hubbleův teleskop naplno využíván podle předpokladů. Lidstvo má díky němu možnost poznávat hvězdné mlhoviny, hvězdokupy a jiné galaxie. K unikátům patří poslední tři snímky hlubokého vesmíru, objektů vzdálených miliardy let, které ukazují vesmír tak, jak vypadal zřejmě v dobách svého vzniku.
