Sonda New Horizons pořídila neuvěřitelné, dechberoucí fotografie dalekého Pluta. Na detailních snímcích bývalé nejvzdálenější a nejmenší planetky naší Sluneční soustavy jsou vidět úžasná atmosféra, horizont nasvícený zapadajícím Sluncem, 3500 metrů vysoké hory Norgay Montes a Hillary Montes pokryté ledovcem, nebo hustou mlhu tvořenou dusíkem. Alan Stern z institutu SwRI okomentoval snímky: „Jako bych tam sám byl.“ Natolik jsou zřetelné a jasné.

Připomeňme, proč Plutou už není planetou. Mezinárodní astronomická unie na svém 26. valném shromáždění v Praze 24. srpna 2006 přijala novou definici slova planeta. Podle ní je planetou těleso v hydrostatické rovnováze (má kulový tvar), jež je v oblasti své dráhy dominantní. Pluto však sdílí svoji oblast prostoru s jinými podobně velkými tělesy (trans-neptunickými asteroidy). Proto nesplňuje druhou podmínku definice planety a titul planeta mu byl po 76 letech odebrán. Od roku 2006 je tedy Pluto jedním ze zástupců nové skupiny těles Sluneční soustavy, a tak se řadí mezi trpasličí planety. Dnes známe pět měsíců Pluta, největší z nich Je Charon. Poslední měsíc byl objeven až v roce 2012.

Trpasličí planeta Pluto je výjimečným tělesem, již má prozkoumat právě sonda New Horizons. Pluto setrvávalo dlouhá léta mimo hlavní zájmy kosmického průzkumu. A to především kvůli velké vzdálenost, která Pluto dělí od Země – průměrně 40 AU (astronomických jednotek, 1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce). Svou roli sehrály i technické problémy jako nízká spolehlivost elektroniky nebo potíže s komunikací na tak velké vzdálenosti.

Nakonec se ale podařilo k Plutu vyslat družici. Sonda New Horizons odstartovala z mysu Canaveral 19. ledna 2006. Má tvar 0,7 m silného trojúhelníku s délkou strany 2 m, s radioizotopovým generátorem připojeným na jedné straně. Na horní podstavě je připevněna parabolická anténa o průměru 2,5 m, která je schopna od Pluta komunikovat v pásmu X rychlostí 768 bitů za sekundu (na Zemi je v takovém případě nutné použít síť 70m antén DSN). Energii sondě dodává generátor, který měl v okamžiku startu výkon 228 W a při průletu bude mít kolem Pluta 174 W.

Hlavním cílem mise New Horizons je charakterizovat globální geologii a morfologii Pluta a Charonu a také dalších čtyř nedávno objevených měsíců, Nix, Hydra, Kerberos (S/2011 P1) a Styx (S/2012 P2). Zajímavostí je, že dva byly objeveny až po startu sondy.

Družice má dále zmapovat jejich povrchovou strukturu a prozkoumat atmosféru Pluta i její vlastnosti. K dalším cílům pak patří studium proměnlivosti atmosféry a povrchu Pluta v čase, snímkování a mapování vybraných oblastí ve vysokém rozlišení, studium horních vrstev atmosféry trpasličí planety, její magnetosféry i ionosféry, pátrání po atmosféře Charonu a hledání dalších měsíců nebo prstenců.
Kromě toho proletěla sonda New Horizons v červnu 2006 kolem asteroidu 2002 JF56 (ve vzdálenosti 102 tisíc kilometrů – asteroid má však průměr jen 2,5 km) a v únoru 2007 kolem planety Jupiter ve vzdálenosti 2,3 milionu kilometrů od povrchu rychlostí 21 km/s.

Snímek pořízený asi 15 minut před průletem sondy. V popředí je vidět 3500 metrů vysoká hora Norgay Montes, v pozadí hora Hillary Montes.

Detailní záběr hor Norgay Montes a Hillary Montes. Vpravo vidíme hladkou, ledem pokrytou pláň nazvanou Sputnik Planum.

Ledová pláň Sputnik Planum je jednou z nejvýraznějších oblastí Pluta.