Dvě duhy najednou můžete vidět, ale doposud se nevědělo o dopadu dvou meteoritů na planetu Zemi ve stejný moment. Existují důkazy o tom, že dva meteority dopadly na matičku Zemi před zhruba 458 miliony let. Jak je to možné s takovou přesností spočítat a kde jsou důkazy?
Vědci ve Švédsku dokázali, že se tak opravdu stalo. Ve středním Švédsku, v oblasti Jämtland, byly odkryty dva krátery. Meteority, které krátery vytvořily, vedle sebe přistály ve stejný moment. Zprávu potvrdil profesor geofyziky z Göteborské univerzity Erik Sturkell, jenž je souběžně i jedním z vědců, kteří studují nově objevené krátery.
V době srážky dvou meteoritů se Zemí v jednu dobu se oblast Jämtland nacházela asi 500 metrů pod mořskou hladinou. Jeden z kráterů je opravdu veliký, má v průměru 7,5 kilometru, druhý měří 700 metrů v průměru a nachází se pouhých deset kilometrů od většího souseda. Po nashromáždění průkazních informací vědci došli k překvapivému závěru, že dopad meteoritů lze datovat na totožnou dobu. Jak se taková informace dá dokázat? Uvnitř obou kráterů se našly totožné geologické sekvence neboli souvrství hornin. Stejný sediment uvnitř miliony let starých kráterů dokazuje pravdivost informace.
Profesor Sturkell tvrdí, že dle dostupných informací se můžeme domnívat, že meteority pravděpodobně dopadly na naši planetu po srážce dvou asteroidů v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem před zhruba 470 miliony let. Když meteority dopadly na Zemi, vytlačily vodu pod sebou a suché jámy na mořském dně vytvořily asi za sto sekund. Voda se posléze vracela zpět, a tím se zbytky meteoritů smíchaly s materiálem, jenž byl vytlačen z vody při gigantické explozi, která utrhla části mořského dna.
Není to poprvé, co vědci v této oblasti našli důkazy o dávnověkém dopadu meteoritů. V roce 1940 těžaři objevili zvláštní červenou vápencovou desku na kopci Kinnekulle, který se nachází v jižním Švédsku v oblasti Västergötland. Odborníci po podrobném průzkumu identifikovali červený kámen jako meteorit. Zatímco velké meteority umějí klasicky po nárazu explodovat a následně se rozpadnout, malé meteority padají na zem v podobě skalních útvarů. Stejně jako ten, který se usadil do vápencové desky na kopci Kinnekulle. (Za posledních patnáct let se v Kinnekulle nalezlo asi 90 meteoritů.) Ovšem v Jämtlandu, kde došla k nálezu dvojitého nárazu meteoritů, vědci nalezli jen malá zrnka chromitu jako pozůstatku velkého, rozpadlého meteoritu.
