Na Zemi se nachází celá škála observatoří, které doslova berou dech, od obřího radioteleskopu v Arecibu, který se pyšní průměrem přes 300 metrů, až po vesmírnou stanici ISS, která je nejdražším lidským výtvorem v dějinách. Mezi nepříliš známé, a přesto fascinující, observatoře patří obří neutrinový detektor, který se nachází 2 kilometry pod zemským povrchem.
Sudburská neutrinová observatoř (Sudbury Neutrino Observatory) se nachází v kanadském Ontariu, konkrétně ve starém železném dole blízko Sudbury. Toto místo bylo zvoleno úmyslně, neboť se zde nachází největší člověkem vytvořená dutina na světě. Je 108 metrů dlouhá a 22 metrů široká. Je natolik velká, že by se sem vměstnala i desetipatrová budova. Stěny této dutiny jsou opláštěny plastem a důvod, proč je umístěna v takové hloubce, je ten, že hornina dokáže zachytit vysokou úroveň radiace z uranu a thoria.
Uvnitř komory je obrovská Buckminster Fullerova koule, tedy obří neutrinový detektor posetý 9600 fotonásobiči. Obří detektor má průměr 12 metrů, je vyrobený převážně z akrylu a je naplněný 1000 tunami těžké vody. Jen samotná těžká voda v tomto detektoru má hodnotu, v přepočtu, 8 miliard korun. Umístění v nejhlubší části dolu ochrání detektor před kosmickým zářením. I přesto, že přes tělo detektoru proudí miliardy neutrinů, tak je lze detekovat jen tehdy, když do sebe udeří, tedy když dojde k interakci neutrinu s deuteronem nebo s neutronem v některém jádře. Mionová a tauonová neutrina reagují s deuterony v těžké vodě prostřednictvím neutrálního proudu. Deuteron je rozbit na proton a neutron.
Po srážce dojde k záblesku, kterému se říká Čerenkovovo záření. Každý den se zde pozoruje jen kolem 8-10 neutrinových srážek. V observatoři lze zaznamenat všechny tři existující druhy neutrinů, tedy elektronové, mionové a tauonové.
Jaký je účel detektoru?
Hlavním účelem detektoru je výzkum kosmických neutrinových zdrojů, které zkoumají zejména astronomové. Fyzikům zase pomáhá zkoumat vlastnosti neutrinů pro využití v urychlovači částic. Na celém světě je více neutrinových laboratoří, každá se však od sebe liší, podle typu výzkumu. Samotná observatoř pomohla odhalit již mnoho záhad o Slunci i částicích. Její provoz byl zahájen v květnu 1999 a ačkoliv ještě funguje, byl její provoz oficiálně ukončen v listopadu 2006.
Ačkoliv není observatoř otevřena pro veřejnost, plánuje se v budoucnu její využití pro účely muzea. Sudburská neutrinová observatoř je sice unikátním projektem, ale většina lidí o existenci této observatoře neví.
