Tajemnost Halleyovy komety spočívá v několika vlastnostech. Na obloze se objevuje pravidelně vždy každých 75-76 let. I když se v každém století objeví na obloze mnoho jiných a daleko jasnějších komet, je Halleyova kometa jediná ze všech známých komet, která je viditelná ze Země pouhým okem.

Naposledy byla tato zvláštní kometa viděna v r. 1986 a další příležitost budeme mít tedy za dalších 75 let od uvedeného data. Svým dětem či vnoučatům můžete již dnes v kalendáři označit 28. červenec roku 2061.

Podrobné zkoumání

K bližšímu zkoumání Halleyovy komety bylo vysláno již několik meziplanetárních sond. Naposledy to byla evropská sonda Giotto, která kolem ní prolétla 8. září 1986 ve vzdálenosti pouhých 600 km od jádra. Tento pokus byl ze všech nejúspěšnější, neboť sonda pořídila první snímky z takové blízkosti.

Poprvé tak mohlo být pozorováno jádro komety zblízka a bylo zjištěno, že jádro Halleyovy komety má rozměry 16 x 7 x 8 km. I když byla sonda téměř zničena, poskytla vědcům i laické veřejnosti jedinečné záběry. Dosud byla tato vlasatice fotografována pouze ze Země, a to dvakrát. Tentokrát při druhém přeletu ve 20. století došlo k průlomu, když byla pořízena řada snímků přímo z vesmíru. Snímky byly neobyčejně ostré i díky tomu, že nebyly deformovány zemskou atmosférou.

Úplně poprvé byla Halleyova kometa vyfotografována při svém návratu do sluneční soustavy 18.5.1910. Tehdy to byla velká událost, neboť se tvrdilo, že plyny z ohonu komety by mohly poškodit zemskou atmosféru a vyvolat dosud neznámé nemoci. Nakonec kometa nad Zemí proletěla bez jakýchkoliv zvláštních událostí. Podle historických pramenů se tak stalo v minulosti asi třicetkrát.

Své jméno získala tato patrně nejznámější kometa po anglickém astronomovi Edmontu Halleym, který při výpočtech drah komet usoudil, že se asi jedná od jedno těleso pohybující se po uzavřené dráze kolem Slunce s periodou oběhu 76 let. Za svého života předpověděl další návrat komety na r. 1758, čehož se však nedočkal, neboť zemřel v roce 1742.